Úvod do řeči těla a komunikace beze slov

Abeb „Čtu tě – čteš mě“, budeme číst signály našich koní i zjišťovat, co čtou koně v nás.

Není to typický kurz, spíše workshop – nejste jen pasivním posluchačem, ale program vás vtáhne, informace a podněty si vyzkoušíte na sobě navzájem i svých čtyřnohých parťácích.

Není to trénink. Je to o hlubším seznámením se, o lepším vzájemném porozumění, ne o dokonalé technice nebo metodě. Hodí se tak i pro koně, se kterým se teprve seznamujete.

Není to návod. Cílem je objevit jak se stát lepším učitelem sám sobě, jak se lépe učit od koně. Nezískáte soubor cvičení nebo metod pro pravidelné opakování a zdokonalování, ale spíše návrhy, čeho si všímat a jak přemýšlet, když s koněm jakkoli pracujete, odpočíváte nebo třeba dokonce i někam spěcháte.

Není to přednáška. Budeme věci spíš zažívat, zkoušet a objevovat. I když zajímavých témat nakousneme nemálo 🙂

Bude to o našem těle a o tom, co v něm čte náš kůň.
Bude to o emocích, jejich prožívání a dávání najevo.
Bude to o hranicích. Hranicích ve vztahu, hranicích důvěry a hranicích respektu.
Bude to o vás. O tom, co je vám příjemné. O tom, jak dát najevo, co už příjemné není.

A hlavně to bude o koni, se kterým víkend prožijete.

Není to tak ezo, jak to možná zní 🙂 V podstatě je to jen víkend, na kterém se díky různým hrám a cvičením naučíte lépe a přesněji využívat svou řeč těla i číst tu koňskou. Koně dávají najevo mnohem víc, než jsme zvyklí vnímat a zohledňovat při práci. A také toho mnohem víc čtou v nás. Z koňské terminologie se můžete těšit na věci jako přirozená komunikace, práce ze země nebo práce ve volnosti, jakkoli tyto pojmy nemám ráda, protože je každý používá jinak.

Cílová skupina:
Dospělí nebo děti cca 10+, které se zajímají o věci víc do hloubky.
Koně i hříbata základně ochočená a osahaná. Na tento workshop je možné vzít i koně s nějakým konkrétním problémem, ale pravděpodobně nebude prostor se tomu věnovat individuálně. Pracuje se ve skupině, tak je fajn, když nejsou koně ani lidi vyloženě útoční.

Cena:
Dohodou

Počet účastníků:
S vlastním koněm: 6-12
Diváků: neomezeně s tím, že do „nekoňské“ části programu se i aktivně zapojí.

Prostory:
Na část s koňmi ohrazený prostor, kam se vejdou všichni účastníci s koňmi. Může a nemusí být krytý. Pokud máte jen menší prostory, můžeme jít na dvě skupiny.
Na část bez koní nějaká stodola nebo místnost, kde se dá promítat. Ozvučení i projektor dovezeme. V zimních měsících se hodí, když se tam dá zatopit. V létě a teple můžeme být i venku, program je funkční i bez promítání, jen trochu chudší 🙂

Program:
Pátek večer

Řeč obličeje, Mikrovýrazy, seznámení, povídání, uvítací hry
Promítání: ze života divokých koní

Sobota

Řeč pohybu, „rozcvička“ bez koní
Tanec s koňmi
Oběd
Řeč pohledu a Řeč těla, různé aktivity a hry bez koní
Opičí dráha, dorozumívání se s koňmi řečí těla
Večeře
Řeč postoje, důvěra, svoboda, atmosféra spolupráce
Promítání: Fréderic a Jean-Francoise Pignon, Práce ve volnosti

Neděle

Řeč, dialog, motivace a 5 jazyků lásky u koní
Využití a střídání různých nálad při spolupráci s koňmi – hravost/soustředění, dynamičnost/klid
Práce ve volnosti

Recenze:

Minulý víkend se u mne nesl zas po delší době ve znamení koní, kdy jsem vyrazila na svůj první čistě „koňácký“ odborně laděný kurz „Komunikace beze slov“, který pořádala Hanka Aldariel Neugebauer u sebe doma na Rakovnicku. Intenzivní dvoudenní práce ve skupině se sedmi koňmi ve mně bude asi ještě dlouho doznívat a těším se, až budu moct vše začít uvádět více do praxe tady u mě, kde bych ráda navázala něčím pravidelnějším, snad už brzy.

Hanka je opravdu nabušená lektorka a znalkyně a milovnice koní každým coulem, ještě jsem neviděla, že by někdo sypal z rukávu tolik výzkumů a detailních informací. Zvládla jsem pojmout opravdu jen střípky Tak víte třeba, že zatímco člověk má 27 mimických gest, tak kůň jich má jen o deset méně? Že kůň dokáže člověka poznat, když ho předtím viděl jen na fotografii a reaguje na něj podle výrazu, kterou na té fotografii měl? Nebo, že čich koně je tak dobrý, že může zachraňovat zavalené v troskách? Nebo že i koně mají tak jako lidé svých „pět jazyků lásky“ a každý z nich má ten svůj jazyk trochu odlišný? Nebo, že i polodivocí mustangové v amerických horách prožívají romantické příběhy, kdy hřebec kvůli své vysněné klisně opustí i bezpečí svého známého stáda? Nebo, že mustangové pomáhají s převýchovou vězňů?

Kromě spousty informací jsme si toho ale hodně mohli zkoušet na našich přidělených parťácích (nevím proč, ale během svých dosavadních koňských lekcí, nejčastěji fasuju bělouše, jako tentokrát krasavce Trevora ve věku krásných 28 let, která mu nijak nebránila v tom např. přeskočit vysoká dřevěná vrata). Se „svými“ koňmi jsme tančili, trénovali mnoho různých pohybových povelů, přecházeli a obtáčeli překážky v osmičkách, kruzích či slalomech, otáčeli koněm dokola v malém vymezeném prostoru, procházeli bludištěm a zkoušeli, jak udržíme kontakt i ve chvíli, kdy je kůň puštěný na jízdárně úplně na volno bez ohlávky a vodítka…

Pro mě osobně podobná učení s koňmi, kterými poslední zhruba třičtvrtěrok procházím, nejsou primárně o nasávání faktů nebo učení se technikám. Především se učím o tom, kým tyto bytosti jsou a také kým jsem já sama. Koně jsou dokonalými zrcadly a učiteli a kontakt s nimi nám připomíná mnoho základních principů v životě. Třeba to, jak kůň dokonale ukazuje, co opravdu v nitru chceme či nechceme – všímám si těch chvil, kdy mám do zkoušení technik chuť a energii, kdy mě to baví, a jak se tato energie krásně přenáší na koně, a naopak, jak se začne strašně nudit a vše bojkotovat ve chvíli, kdy už já nemůžu nebo už mě to nebaví, i když se snažím sebe i jeho „vyhecovat“ na sílu, abych splnila „úkol“. Jak okamžitě „vypíná“ ve chvíli, kdy já se přestávám soustředit a nejsem plně přítomná. Jak na mě kašle ve chvíli, kdy se usilovně snažím, aby ke mně přišel a spolupracoval a jak sám přijde tehdy, kdy se do toho uvolním a pustím to. Jsou v tom naprosto přesní a nekompromisní, a když se rozhodneme, že se učit chceme, tak učení od nich dostaneme vrchovatě.

Děkuju za tento krásný čas, i ve větrném a chmurném únorovém počasí Děkuju za všechny čtyřnohé přátele a učitele, kteří zanechávají své stopy na mojí cestě.